Čína - Čchin (Qin)

Čína je dominantním územním celkem východní Asie. V současné době existují na území Číny dva státy, Čínská lidová republika (ČLR) a Čínská republika na Tchaj-wanu. S počtem 1 337 mil. obyvatel je Čína nejlidnatější zemí světa. Mimo etnické Číňany, kteří se nazývají národem Chan, v Číně žije mnoho etnických menšin. Čína zaujímá rozlohu 9 632 940 km2, což ji řadí na třetí místo na světě.

Po vítězství čchinských vojsk nad ostatními státy roku 221 př.n.l. rozdělil král Čeng, který se nyní nazýval Čchin Š'-chuang-ti (Žlutý císař Čchinu), říši do třiceti šesti komandérií ťün, rozdělených dále do většího počtu okresů sien. Nahradil tak dřívější feudální systém centrálně řízeným státem. V čele každé komandérie stáli vojenský velitel a civilní úředník, kteří byli ve svých funkcích pravidelně obměňováni. Správcové okresů byli jmenováni a placeni z centra a mohli být odvoláni. Místní aristokracie byla přinucena sídlit v hlavním městě. Těmito opatřeními byla aristokracie zbavena své dřívější moci a podřízena císařské kontrole.

Severní hranici Čchinského císařství trvale ohrožovaly nájezdy válečníků Hsiung-nu (Hunové). K zajištění stepní hranice nechal Čchin Š'-chuang-ti postavit Velkou čínskou zeď. Tato stavba navázala na tradici stavění obranných zdí na hranicích jednotlivých válčících států. V době Čchin byla budována dopravní infrastruktura - kanály, které na jihu umožnily dopravu až do Kantonu ve vzdálenosti 2000 kilometrů od řeky Jang-c' a cesty, které dosáhly délky téměř 6500 kilometrů.

Byla to právě doba Čchin, kdy došlo ke standardizaci písma. Byly užívány dvě formy - "malé pečetní písmo", které se užívalo pro nápisy ryté kamene a další formální příležitosti a jednodušší, kurzívní "úřednické písmo" pro každodenní potřebu. Úřednické písmo psané štětcem na bambusové úštěpky, na hedvábí a později na papír, nakonec převládlo. Sjednoceny byly také měna, míry a váhy, dříve v každém ze států rozdílné.

Na státní ideologii byl císařem Čchin Š'-chuang-ti povýšen legismus (legalismus). Císař i jeho předseda vlády Li S'i spatřovali v přísném legistickém zákonodárství cestu k upevnění státní moci. Snahy o unifikaci písma a potlačování ostatních filozofických škol vyvrcholily pálením knih a pronásledováním učenců jiných škol, než legistické.

Roku 210 př.n.l. císař Čchin Š'-chuang-ti umírá. Nemilosrdné vymáhání daní a vysávání pracovní síly vyčerpalo lid a státní zdroje. Přísná vláda a potlačování opozice byly příčinou rebelií a rolnických povstání, které vedly k pádu jeho syna. Dynastie Čchin zaniká pět let po smrti Žlutého císaře Čchinu nahrazena císaři dynastie Chan.